neděle 15. září 2013

První týden za námi


Po krátké odmlce se zase dostávám k napsání příspěvku na blog. První týden utekl šíleně rychle a společně s ním i náš jet lag (pásmová nemoc/časový posun). První dny byly šílené, protože jsme každý den museli něco zařizovat a od pondělí se mi k tomu ještě přidala škola. Mám za sebou první týden, tak zatím nemůžu moc soudit, ale škola je zatím úžasná. Tím, že jsem se dostala na nejvyšší úroveň aj se strašně rychle posouvám, každý den se 6 hodin zabýváme gramatikou, idiomy a spoustou nových slovíček a neustále musíme mluvit. Nakonec jsem podlehla i Kubovi a mluvíme anglicky i spolu, takže to máme v angličtině 24/7 a je to super, protože poprvé v životě začínám používat některá slovíčka a idiomy a cítím, že se zlepšujeme oba hodně rychle. Snažíme se vyhýbat Čechům a Slovákům, a bychom nemohli podvádět;) hned první den jsem byla na rozřazovacím testu s holčinou, která se jmenuje Lenka, ale ani v nejmenším nevypadá jako Češka a má úžasný přízvuk. Ale je to Češka, ovšem se stejným cílem jako já, takže jsme spolu česky ještě nemluvily ani jednou a všechno probíráme anglicky. Sranda je, že se jmenuje stejně, je tu s přítelem na stejná víza jako my, se stejnou agenturou a včera jsme zjistily, že jsme letěly stejným letadlem :) opravdu velká shoda náhod.

Čtvrteční večeře v Irish pubu

Ve škole jsme dostali pozvání na různé akce, tak jsme ve čtvrtek s Kubou šli na večeři do Irish pubu, kde mají každý čtvrtek akci, když zaplatíte drink, dostanete jídlo zdarma. Na výběr byl steak nebo schnitzel (opravdu tady mají řízky a k tomu se ještě vrátím:)). Mají tady zajímavý systém objednávek. Musíte jít na bar, kde si objednáte jídlo a pití, zaplatíte a dostanete pití a takovou elektronickou černou placku s digitálním číslem pořadí. Jdete ke stolu, a když je jídlo hotové, tak začne destička celá blikat a zvonit, takže si pro ně jdete zpátky na bar. Hrozně se mi to tam líbilo, byla to hospoda tak pro 300 lidí a my jsme seděli v části, kde bylo podium a nefalšovaní Irové hráli na kytaru a na housle tradiční irské písničky. Atmosféra byla super:) moc se nám tam líbilo a přišlo asi 30 lidí ze školy, takže se Kuba seznámil s mými spolužáky. Jediná nevýhoda byla to, že kvůli hlasité hudbě se nedalo moc dobře povídat a pivo se nedalo pít. Ale to jsme bohužel očekávali. ;)

Stravování a alkohol v Sydney

Alkohol je tady k dostání pouze v tzv. Liquor store a je opravdu neskutečně drahý, takže tady budeme mít asi ozdravnou detoxikační kůru (omlouvám se za kroužek nad u, ale ipad neumí česky;)). Jedna z úžasných věcí je to, že je Asie opravdu blízko, takže tady mají tisíce čínských, korejských, japonských, thajských nebo vietnamských restaurací. Zatím jsme zkusili korejskou a japonskou a obě byly dokonalé a ceny byly daleko lepší než v ostatních restauracích. Jinak sushi je tu k dostání asi ve všech tvarech a podobách a je tu směšně levné, takže tvoří vetšinu našich jídel:) Lenka mi poradila, že kousek od naší školy je japonské bistro, kde každý den od pěti hodin vyprodávají zásoby s velkými slevami. Včera jsem to šli vyzkoušet a nakoupili jsme si plno sushi za 8 dolarů a výborně jsme se z toho oba najedli.

Inspirovala jsem se naším výletem do Ameriky a museli jsme si koupit Philadelphii, mazací sýr, který nemá chybu a ráno na rozpečeném toastu je to skvělá snídaně. Dokud jsme bydleli v našem prvním bytě (u Luthera), tak jsme si vařili. Včera jsme se přestěhovali na Bondi Junction cca 10 minut chůze od mojí školy a náš pan domácí se jmenuje Tony (Antonio) a je to starší Španěl, který žije v Sydney už 40 let a pracoval jako šéfkuchař v restauraci. Teď už je v důchodu, ale vaření ho stále baví, tak říkal, že nám bude občas dávat jidla, co uvařil, abychom nemuseli vařit. Včera jsme od něj dostali hned první jídlo, ale zatím je v ledničce a chystáme se na něj dneska k obědu. Pak nám taky dal upečené muffiny a řekl nám, že peče chleba, takže ho nemusíme kupovat. Uvidíme, jak to bude fungovat, ale vypadá opravdu mile a na to, v jak super lokalitě bydlíme, platíme průmerně nejnižší částu za bydlení v Sydney (pořád dvakrát až třikrát víc než v ČR, ale na Sydney je to super).

Taky jsme tento týden byli v agentuře, se kterou jsme sem jeli a dostali jsme cenné rady a doporučení, ačkoli jsme na většinu z nich odpověděli, ano tam už jsme byli, to už jsme udělali a vlastně to všechno víme :) ale v agentuře nám zažádali o daňové číslo, což je super.

Taky jsme byli v bance a zařídili jsme si jeden společný účet plus oba spořící účet - úrok 4 % je super a doufám, že se nám podaří brzy najít práci, aby bylo co úročit :-D

To je zatím asi všechno a až bude internet, dodáme víc příspěvků

 Mějte se hezky!!

Žádné komentáře:

Okomentovat