Ahoj všichni milovníci klokanů,
s politovnáním musím konstatovat, že jsme v Sydney dva dny a ještě jsme neviděli živého klokana :-( ale to se určitě brzy změní! Popisu dlouhé a strastiplné cesty se ujal Kubík a bude příspěvek postupně doplňovat, stejně jako já tento, protože máme spoustu dojmů, ale ne zase tolik času, abychom se o všechny mohli podělit najednou :)
Po příletu do Sydney jsme se dostali úspěšně na byt, potkali jsme první milé a nápocné lidi, kteří nás nasměrovali a po více než třiceti hodinách na cestě jsme byli rádi, že máme kde složit hlavu, konečně v poloze vleže a ne zkourceně jako celou cestu. Po krátkém spánku (cca 7-8 hodin) jsme se probrali a rozhodli se, že musíme rychle vyrazit do centra, když už jsme půl dne v Sydney a nic jsme zatím kromě postele neviděli :)
Tak jsme sbalili foťák, pár dolarů a vyrazili jsem do víru velkoměsta. Jelikož jsme na konci zimy, tak se stmívá brzy a západ slunce je okolo páté hodiny, ale pozitivní je, že se dny budou podlužovat. Taky časový posun je jenom 8 hodin a ne 9, na 9 se to pravděpodobně srovná, až u nás nastane zimní čas. Přišli jsme do metra na stanici Museum a začala oblíbená hra: Jaký lístek si máme koupit? Tuto hru jsme hráli sami asi 10 minut, než k nám přišla slečna, která nám chtěla pomoct a zhodnotila, že je to pro nás všechno hrozně drahé, ale poradila nám, jaký lístek je pro nás vhodný a my jsme se na místě rozhodli, že koupě kola bude nevyhnutelná. 45 dolarů za týden se nám za dopravu dávat nechce, zvlášť když se většinou bude jednat o vzálenost dvě až tři zastávky metra. Jinak je tu systém metra přehledný, vlaky čisté a dvoupatrové a nesmí chybět nápis mind the gap a hlášení na každě stanici, abyste si odnesli své odpadky s sebou z vlaku. I přes všechny výhody metra bude asi kolo nejlepší volba dopravy.
Naší cílovou stanicí bylo Circular Quay, kde se setkávají téměř všechny linky metra, autobusů a lodí mhd v celém Sydney. Hned po výstupu jsme nestačili koukat, na krásně osvětlené centrum a úžasný přístav. Hned jsme si všimli mostu Harbour Bridge, což je obrovský osvětlený kolos naproti opeře. Ano a hned vzápětí jsme uviděli Sydney Opera House, což byla nádhera, hlavně v noci v přístavu pozorovat krásně osvětlenou bílou budovu. Tak proběhlo povinné focení a procházka po molu. Cestou zpátky jsme narazili na McDonald's a zjistili jsme, že jsme vlastně od příletu nic nejedli, takže to skončilo další výživnou večeří a přísahou, že končíme s fastfoodem :-) (alespoň na chvíli). Cestou jsme se ještě stavili na nákup (klasika chleba, šunka, sýr za 20 dolarů = musíme si pohnout s hledáním práce).
Dorazili jsme domů a padli únavou (alespoň jsme si to mysleli). Před spaním jsme viděli dva švábi a taky na nás asi dolehl časový posun, takže jsem se probudila va 2 hodiny ráno a marně jsem se pokoušela usnout až do šesti. Ale řekla jsem se, že nebudu trpět sama a probudila jsem Kubu :) takže jsme hledali program na další den, ubytování a spoustu dalších užitečných věcí, které člověk může 4 hodiny uprostřed noci hledat na internetu. Plus se objevil jeden velký šváb přímo na stěně postele a celou noc jsem slyšela ťapání jeho druhů po podlaze, takže jsem spát opravdu nemohla. Donutili jsme se zalehnout ještě od šesti do osmi pak jsme si dali k snídani a já jsem konečně usnula až do půl dvanácté.
Rozhodli jsme se, že zajdeme do města pořídit simku, abychom mohli začít hledat bydlení a taky jsme potřebovali koupit australský adaptér. Šli jsme pěšky za lehkého deště a narazili jsme na Korejské bistro, kde měli velmi cenově i vizuálně lákavou nabídku. Já jsem si dala maki sushi s tuňákem a Kubík korejskou polévku Ramen. Čekali jsme, že nám za tu cenu donesou něco malého, ale opravdu jsme se výborně najedli a objevili dosud neznámé chutě. (A opět jsem se pokusila o nerovný boj s hůlkami, ale jsem rozhodnutá poctivě trénovat :)).
Postupně jsme se dostali do asijské čtvrti a ceny se začaly snižovat a naše nálada se jenom zlepšovala. Nakonec se nám podařilo sehnat adaptér i sim kartu, Kuba narazil na slevy v Converse obchodě, takže má krásné nové boty za 60% slevu a krásnou mikinu za slevu 75% :-) Den jsme zakončili na obrovském tržišti, kde se dá najít asi opravdu všechno a my jsme měli informaci, že je trh otevřený do neděle a v neděli před zavírací dobou se vyprodává veškeré jídlo za minimální ceny. Takže jsme si nesli domů batoh plný ovoce a zeleniny celkem za 8 dolarů a vypadá to, že nám to vystačí na dalších několik dní :).
Po telefonátu domů a zeleninovém salátku jsme se vrhli na hledání bydlení a na pondělí máme sjednané hned 3 schůzky, tak uvidíme, jestli nám něco dopadne.
Držte nám palce s bydlením a mě ještě zítra při rozřazovacím testu ve škole, snad jsem to všechno ještě nezapomněla :)
Přeji krásnou neděli, my už v Sydney uleháme a jdeme bojovat s časovým posunem!
Lenďa
s politovnáním musím konstatovat, že jsme v Sydney dva dny a ještě jsme neviděli živého klokana :-( ale to se určitě brzy změní! Popisu dlouhé a strastiplné cesty se ujal Kubík a bude příspěvek postupně doplňovat, stejně jako já tento, protože máme spoustu dojmů, ale ne zase tolik času, abychom se o všechny mohli podělit najednou :)
Po příletu do Sydney jsme se dostali úspěšně na byt, potkali jsme první milé a nápocné lidi, kteří nás nasměrovali a po více než třiceti hodinách na cestě jsme byli rádi, že máme kde složit hlavu, konečně v poloze vleže a ne zkourceně jako celou cestu. Po krátkém spánku (cca 7-8 hodin) jsme se probrali a rozhodli se, že musíme rychle vyrazit do centra, když už jsme půl dne v Sydney a nic jsme zatím kromě postele neviděli :)
Tak jsme sbalili foťák, pár dolarů a vyrazili jsem do víru velkoměsta. Jelikož jsme na konci zimy, tak se stmívá brzy a západ slunce je okolo páté hodiny, ale pozitivní je, že se dny budou podlužovat. Taky časový posun je jenom 8 hodin a ne 9, na 9 se to pravděpodobně srovná, až u nás nastane zimní čas. Přišli jsme do metra na stanici Museum a začala oblíbená hra: Jaký lístek si máme koupit? Tuto hru jsme hráli sami asi 10 minut, než k nám přišla slečna, která nám chtěla pomoct a zhodnotila, že je to pro nás všechno hrozně drahé, ale poradila nám, jaký lístek je pro nás vhodný a my jsme se na místě rozhodli, že koupě kola bude nevyhnutelná. 45 dolarů za týden se nám za dopravu dávat nechce, zvlášť když se většinou bude jednat o vzálenost dvě až tři zastávky metra. Jinak je tu systém metra přehledný, vlaky čisté a dvoupatrové a nesmí chybět nápis mind the gap a hlášení na každě stanici, abyste si odnesli své odpadky s sebou z vlaku. I přes všechny výhody metra bude asi kolo nejlepší volba dopravy.
Naší cílovou stanicí bylo Circular Quay, kde se setkávají téměř všechny linky metra, autobusů a lodí mhd v celém Sydney. Hned po výstupu jsme nestačili koukat, na krásně osvětlené centrum a úžasný přístav. Hned jsme si všimli mostu Harbour Bridge, což je obrovský osvětlený kolos naproti opeře. Ano a hned vzápětí jsme uviděli Sydney Opera House, což byla nádhera, hlavně v noci v přístavu pozorovat krásně osvětlenou bílou budovu. Tak proběhlo povinné focení a procházka po molu. Cestou zpátky jsme narazili na McDonald's a zjistili jsme, že jsme vlastně od příletu nic nejedli, takže to skončilo další výživnou večeří a přísahou, že končíme s fastfoodem :-) (alespoň na chvíli). Cestou jsme se ještě stavili na nákup (klasika chleba, šunka, sýr za 20 dolarů = musíme si pohnout s hledáním práce).
Dorazili jsme domů a padli únavou (alespoň jsme si to mysleli). Před spaním jsme viděli dva švábi a taky na nás asi dolehl časový posun, takže jsem se probudila va 2 hodiny ráno a marně jsem se pokoušela usnout až do šesti. Ale řekla jsem se, že nebudu trpět sama a probudila jsem Kubu :) takže jsme hledali program na další den, ubytování a spoustu dalších užitečných věcí, které člověk může 4 hodiny uprostřed noci hledat na internetu. Plus se objevil jeden velký šváb přímo na stěně postele a celou noc jsem slyšela ťapání jeho druhů po podlaze, takže jsem spát opravdu nemohla. Donutili jsme se zalehnout ještě od šesti do osmi pak jsme si dali k snídani a já jsem konečně usnula až do půl dvanácté.
Rozhodli jsme se, že zajdeme do města pořídit simku, abychom mohli začít hledat bydlení a taky jsme potřebovali koupit australský adaptér. Šli jsme pěšky za lehkého deště a narazili jsme na Korejské bistro, kde měli velmi cenově i vizuálně lákavou nabídku. Já jsem si dala maki sushi s tuňákem a Kubík korejskou polévku Ramen. Čekali jsme, že nám za tu cenu donesou něco malého, ale opravdu jsme se výborně najedli a objevili dosud neznámé chutě. (A opět jsem se pokusila o nerovný boj s hůlkami, ale jsem rozhodnutá poctivě trénovat :)).
Postupně jsme se dostali do asijské čtvrti a ceny se začaly snižovat a naše nálada se jenom zlepšovala. Nakonec se nám podařilo sehnat adaptér i sim kartu, Kuba narazil na slevy v Converse obchodě, takže má krásné nové boty za 60% slevu a krásnou mikinu za slevu 75% :-) Den jsme zakončili na obrovském tržišti, kde se dá najít asi opravdu všechno a my jsme měli informaci, že je trh otevřený do neděle a v neděli před zavírací dobou se vyprodává veškeré jídlo za minimální ceny. Takže jsme si nesli domů batoh plný ovoce a zeleniny celkem za 8 dolarů a vypadá to, že nám to vystačí na dalších několik dní :).
Po telefonátu domů a zeleninovém salátku jsme se vrhli na hledání bydlení a na pondělí máme sjednané hned 3 schůzky, tak uvidíme, jestli nám něco dopadne.
Držte nám palce s bydlením a mě ještě zítra při rozřazovacím testu ve škole, snad jsem to všechno ještě nezapomněla :)
Přeji krásnou neděli, my už v Sydney uleháme a jdeme bojovat s časovým posunem!
Lenďa
Žádné komentáře:
Okomentovat