úterý 21. dubna 2015

Novinky z deštivého Sydney

Ahoj rodinko a kamarádi!

Vime, že náš blog lehce zanedbáváme, ale máme oba spoustu práce a když se dostaneme z práce, jdeme radši cvičit nebo do kina (nebo na pivo), ale na vysedávání u počítače nebyl už hodně dlouho čas. Což by se teď mělo změnit vzhledem k přicházející zimě a deštivému počasí. Když už píšu o dešti, údajně právě probíhá bouře století v okolí Sydney, nevím jestli se tomu dá říkat bouře, ale už to trvá třetí den a bez přestávky vydatně prší, fouká silný vítr (včera nás málem odfoukl cestou z nákupu) a cca třikrát denně přijdou i nějaké ty hromy a blesky. Jsme ale v pořádku a zrovna nám to vyšlo na společný den volna, tak jsme se ráno šli zahřát na jógu, nakoupili jsme zásoby (kdyby náhodou už nepřestalo pršet, člověk nikdy neví) a od té doby jsme nevystrčili nos z domu, užii jsme si den vařením a popíjením kafíčka a sledováním seriálů a moc se nám to líbilo, jako změna po několika šílených týdnech v práci a ve škole.

Od příjezdu ze Zélandu jsme nepřispívali na blog, tak napíšu, co se za těch pár měsíců událo. Když jsme se vrátili na konci ledna ze Zélandu, byli u nás ještě týden taťka s Petrou a užívali si léta v Sydney plnými doušky, chodili na pláž, na golf a na kafíčko. Kuba během naší dovolené dostal negatovní odpověď ze své vysněné práce, kam chodil víc než čtyři měsíce na pohovory a tak pro něj byl návrat do Sydney nepříjemný. Ale protože je to bojovník a nedá se jedním neúspěchem odradit, rozhodl se, že se pokusí dostat na další pohovor a shodou okolností mu to vyšlo a už třetí měsíc prodává (a opravuje:)) jablíčka. Taky mu do toho začal druhý semestr ve škole, na který se po dlouhých prázdninách dokonce těšil, ale když zjistil, že jeho programátorské předměty obsahují látku střední školy v ČR, byl trochu zklamaný, ale alespoň bez problému zvládá školu a práci.

Já jsem pořád baristka v TopHatu, ale díky tomu, že mám asi nejvíc zkušeností a praxe, povýšili mě na head baristu, což znamená, že mám na starosti trénink a kontrolu kvality a zejména zaučování našich nových baristů. Na tuhle změnu navázala i změna majitele kavárny, což mě mrzí, protože jsme měli s předchozími majiteli skvělé vztahy, ale nový majitel vypadá přátelsky a pro nás to zatím neznamená tak velkou změnu, protože všichni zaměstnanci zůstali na svých pozicích a pro zákazníky byla změna majitele téměř neviditelná.

Taky mám radost, že jsem se v březnu zúčastnila 30ti denní výzvy na józe, což znamenalo, že musím cvičit bikram jógu třicetkrát za třicet dní, nejhorší byl asi začátek a nemožnost odpočinku, ale asi po dvou týdnech jsem si na to tak zvykla, že jsem ani po uplnynutí třiceti dnů nepřestala cvičit. Byla to úžasná zkušenost, zjistila jsem, že mi cvičení nedělá sebemenší problém, ale nejtěžší na tom bylo, odhodlat se a jít tam. Takže to byla i hodně psychická výzva, ale zvládla jsem to a pořád mě to baví. Kubík se ke mě přidal, necvičil sice každý den, ale většinou cvičil minimálně pětkrát týdně a teď chodí na jógu dokonce i víc než já! Ale musím říct, že nám to oběma hodně svědčí, baví nás to a léčí nám to všechny naše dlouholeté zlozvyky a problémy. Záda mě nebolela už ani nepamatuju a Kuba se poprvé v životě ze stoje dotkne země!


Další novinka posledních dnů je naše stěhování. Opět jsme měli štěstí v neštěstí. Mojí dobrou kamarádku z práce bohužel asi dva měsíce zpátky deportovali zpět do USA a snažili jsme se pomoci jejímu příteli v nepříjemné situaci, kdy musí vymyslet nový plán než společný život v Austrálii a jelikož už se už delší dobu necítíme v našem současném ubytování jako doma, nabídli jsme mu, že po něm můžeme převzat byt a odkoupit veškeré vybavení, které na druhou stranu zeměkoule zkrátka nepoveze. Museli jsme samozřejmě jít do realitní kanceláře, prokázat se kupou dokumentů, že opravdu máme dost peněz na nájem a kauci, a že budeme platit včas apod. Ale díky doporučení od předchozího nájemníka nám odpověděli do dviu dnů a to kladně. Což znamená, že od 16. května budeme bydlet ve svém, budeme mít krásnou velkou ložnici s výhledem na oceán a kuchyň jenom pro sebe (plus ledničku na piva v obýváku, což se nám moc líbí!). Takže se nám daří dobře a až budeme přestěhovaní, tak jediná naše starost bude čekání na léto :)

Mějte se moc hezky a dejte nám taky vědět!

Lenďa

Žádné komentáře:

Okomentovat