Zdravíme všechny,
omlouvám se za delší odmlku na blogu, ale blíží se nám konec víz a potenciání prodloužení bude hodně finančně náročné, proto se snažíme teď spořit a pracovat, co to jde a na nic jiného nezbývá moc času. Ale měla jsem hodně pozitivní ohlas na první článek o kávě a chtěla jsem sepsat i zbytek informací o přípravě výborné kávy dokud to mám živě v paměti.
Našla jsem české stránky, kde popisují přípravu pravého capuccina a latté, i když my jsme je připravovali odlišně, je to asi o tom, že každá země má trochu jiné zvyky. Každopádně kávová kultura v Austrálii je založená na kvalitě a téměř každý Australan zvyklý na kvalitní kávu pozná, když je s kávou něco špatně. Musím říct, že od kurzu, kde jsem pila a ochutnávala kvalitní i nekvalitní kávu každý den, nemůžu pít kafe s cukrem a bohužel i poznám špatnou přípravu podle chuti. Je to trošku prokletí, jelikož až do coffee kurzu jsem neměla problém s pitím čehokoli a teď mě opravdu ty 4 dolary za nepovedené kafe mrzí. Hold se musím naučit takové patoky vracet a nechat si připravit něco, co za ty peníze opravdu stojí.
Jedna z nejpodstatnějších částí přípravy kávy je šlehání mléka párou. Nejdůležitější je samozřejmě kvalitní espresso o kterém jsem psala v předchozím příspěvku, protože bez toho můžeme mít sebelepší mléko a stejně se to nedá pít. Popíšu přípravu Capuccina a Latté, které jsou nejoblíbenější jak v Evropě, tak tady, i když se příprava a podávání trochu liší.
ŠLEHÁNÍ MLÉKA
Našlehat dobře mléko je umění a musím říct, že se mi to začalo dařit až ve třetím týdnu kurzu, ale zato se mi povedlo mléko téměř pokaždé od té doby, co jsem si našla svůj styl. Ale jelikož co učitel, to jiný názor na správnou techniku, nebudu to tady podrobně popisovat a postupy se určitě dají najít na internetu, pokud byste měli chuť to vyzkoušet.
Nejdůležitější je mít kvalitní plnotučné mléko, protože ne každé mléko jde dobře šlehat a například sojové mléko, které je tady hodně populární, se šlehá o dost hůř než mléko kravské. Ke šlehání je potřeba ocelový džbán, velikost záleží na počtu káv, ale většinou se používá střední velikost a při nalévání mléka do kávy můžeme použít menší džbánek na rozdělení mléka a pěny.
Mléko nalijeme maximálně k ústí hubičky, tzn. maximálně do poloviny džbánku, protože při správném šlehání mléka nám mléko nabyde a pokud bychom ho měli víc než polovinu džbánku bylo by při šlehání všude jen ne ve džbánku. Důležitá součást téměř každého kávovaru je parní tryska, kterou musíme nejprve odvzdušnit, než ji dáme do mléka, protože je v ní vysoký tlak a kondenzovaná voda, kterou v mléce nechceme.
Postup je následující: zapneme páru na prázdno zhruba na 5 sekund, otřeme čistým hadříkem a strčíme asi 1/4 spodní části trysky do mléka a pustíme páru. Snažíme se mléko vyšleha tak, aby bylo krémové, zářivé, mělo teplotu mezi 65 a 75 stupni celsia a nebyly v něm bublinky. Ačkoli se to může zdát jednoduché, je to opravdu věda, ale když se vám to podaří, udělá vám to obrovskou radost. Nepoužívali jsme teploměry, ale naší dlaň na měření teploty mléka. Takže po zapnutí parní trysky jsme položili dlaň na stranu džbánku a nechali jsme jí tam, dokud to nezačalo pálit, tak, že jsme tam ruku už neudrželi. Může se to zdát drastické, ale je to i extrémně praktické, protože v kavárně většinou není čas na hraní si s teploměrem. A správná teplota je jedna ze zásadních vlastností dobré kávy. Při šlehání párou by se mělo mléko točit dokola a ne nahoru a dolů, protože tak se do mléka dostávají bublinky, které nám při nalévání mléka mohou zkazit veškeré snahy o latté art. Můžeme se orientovat také podle zvuku, který by měl být příjemný (tzv. magic sound), ale můžu vám zaručit, že při prvních pokusech o šlehání mléka párou uslyšíte hlavně nepříjemné pištění, které indikuje, že je tryska ponořená moc hluboko nebo naopak není dostatečně ponořená. Doba šlehání záleží na mnoha faktorech, záleží na kávovaru, na mléce, na velikosti džbánku. Řekla bych že šlehání mléka ve velkém džbánku (cca 4 kávy) trvá asi 30 sekund. Pokud si vezmete menší džbánek, ohřeje se mléko rychleji. Teplota je hodně důležitá, pokud je moc vysoká, mléko se spálí, ztratí příjemnou vůni i chuť a můžete ho vylít rovnou. Pokud je teplota mléka moc nízká, s největší pravděpodobností vám zákazník kávu vrátí.
Důležité věci na konci šlehání mléka jsou: vypnout páru ve správný moment - tzn. džbánek je horký, ale pořád jsme schopni ho 3 s udržet na dlani. Při vypínání parní trysky je automatický reflex klesat se džbánkem dolů, musíme na to ale myslet a nepodléhat reflexům, protože by se do mléka dostaly bubliny. Po vypnutí zkotrolujeme mléko a pokud má v sobě bublinky musíme několikrát silou udeřit džbánkem o stůl a bublinky zmizí (pokud je mléko správně ušlehané). Než mléko nalijeme do připraveného espressa musíme jím kroužit ve džbánku aby se nám spojila pěna a mléko dohromady, čím více kroužíme, tím je mléko zářivější. Než začneme nalévat je dobré část mléka přelít do malého džbánku, opět kroužit dokud mléko není zářivé a krémové a můžeme nalévat.
V Austrálii jsou tři základní kávy s mlékem a to capuccino, latté a flat white. Pokud děláme najednou více káv z jednoho mléka, je třeba začít capuccinem, které má nejvíc pěny (1/3 pěna, 1/3 mléko, 1/3 espresso) a pěna by měla přesahovat okraj hrnku. Druhé je latté, kde by měla být pěna jeden centimetr, maximálně dva, a zbytek mléko, pěna je v jedné rovině s okrajem (sklenice, ve které se latte podává). Poslední je flat white, kde je pouze 5 mm pěny a zbytek mléko, pěna by měla dosahovat těsně pod okraj hrnku. Množství mléka a pěny je důležité zejména pro servírováni, pokud nalijete latte nebo flat white příliš plné, je velká pravděpodobnost, že se cestou ke stolu vylijí, u capuccina tento problém není, pokud máte dostatek pěny, nehýbe se tolik.
Tak a nakonec přidávám složení jednotlivých káv, v angličtině:
Mějte se krásně!
Lenďa
omlouvám se za delší odmlku na blogu, ale blíží se nám konec víz a potenciání prodloužení bude hodně finančně náročné, proto se snažíme teď spořit a pracovat, co to jde a na nic jiného nezbývá moc času. Ale měla jsem hodně pozitivní ohlas na první článek o kávě a chtěla jsem sepsat i zbytek informací o přípravě výborné kávy dokud to mám živě v paměti.
Našla jsem české stránky, kde popisují přípravu pravého capuccina a latté, i když my jsme je připravovali odlišně, je to asi o tom, že každá země má trochu jiné zvyky. Každopádně kávová kultura v Austrálii je založená na kvalitě a téměř každý Australan zvyklý na kvalitní kávu pozná, když je s kávou něco špatně. Musím říct, že od kurzu, kde jsem pila a ochutnávala kvalitní i nekvalitní kávu každý den, nemůžu pít kafe s cukrem a bohužel i poznám špatnou přípravu podle chuti. Je to trošku prokletí, jelikož až do coffee kurzu jsem neměla problém s pitím čehokoli a teď mě opravdu ty 4 dolary za nepovedené kafe mrzí. Hold se musím naučit takové patoky vracet a nechat si připravit něco, co za ty peníze opravdu stojí.
Jedna z nejpodstatnějších částí přípravy kávy je šlehání mléka párou. Nejdůležitější je samozřejmě kvalitní espresso o kterém jsem psala v předchozím příspěvku, protože bez toho můžeme mít sebelepší mléko a stejně se to nedá pít. Popíšu přípravu Capuccina a Latté, které jsou nejoblíbenější jak v Evropě, tak tady, i když se příprava a podávání trochu liší.
ŠLEHÁNÍ MLÉKA
Nejdůležitější je mít kvalitní plnotučné mléko, protože ne každé mléko jde dobře šlehat a například sojové mléko, které je tady hodně populární, se šlehá o dost hůř než mléko kravské. Ke šlehání je potřeba ocelový džbán, velikost záleží na počtu káv, ale většinou se používá střední velikost a při nalévání mléka do kávy můžeme použít menší džbánek na rozdělení mléka a pěny.
 |
| džbánek na šlehání mléka |
Postup je následující: zapneme páru na prázdno zhruba na 5 sekund, otřeme čistým hadříkem a strčíme asi 1/4 spodní části trysky do mléka a pustíme páru. Snažíme se mléko vyšleha tak, aby bylo krémové, zářivé, mělo teplotu mezi 65 a 75 stupni celsia a nebyly v něm bublinky. Ačkoli se to může zdát jednoduché, je to opravdu věda, ale když se vám to podaří, udělá vám to obrovskou radost. Nepoužívali jsme teploměry, ale naší dlaň na měření teploty mléka. Takže po zapnutí parní trysky jsme položili dlaň na stranu džbánku a nechali jsme jí tam, dokud to nezačalo pálit, tak, že jsme tam ruku už neudrželi. Může se to zdát drastické, ale je to i extrémně praktické, protože v kavárně většinou není čas na hraní si s teploměrem. A správná teplota je jedna ze zásadních vlastností dobré kávy. Při šlehání párou by se mělo mléko točit dokola a ne nahoru a dolů, protože tak se do mléka dostávají bublinky, které nám při nalévání mléka mohou zkazit veškeré snahy o latté art. Můžeme se orientovat také podle zvuku, který by měl být příjemný (tzv. magic sound), ale můžu vám zaručit, že při prvních pokusech o šlehání mléka párou uslyšíte hlavně nepříjemné pištění, které indikuje, že je tryska ponořená moc hluboko nebo naopak není dostatečně ponořená. Doba šlehání záleží na mnoha faktorech, záleží na kávovaru, na mléce, na velikosti džbánku. Řekla bych že šlehání mléka ve velkém džbánku (cca 4 kávy) trvá asi 30 sekund. Pokud si vezmete menší džbánek, ohřeje se mléko rychleji. Teplota je hodně důležitá, pokud je moc vysoká, mléko se spálí, ztratí příjemnou vůni i chuť a můžete ho vylít rovnou. Pokud je teplota mléka moc nízká, s největší pravděpodobností vám zákazník kávu vrátí.
Důležité věci na konci šlehání mléka jsou: vypnout páru ve správný moment - tzn. džbánek je horký, ale pořád jsme schopni ho 3 s udržet na dlani. Při vypínání parní trysky je automatický reflex klesat se džbánkem dolů, musíme na to ale myslet a nepodléhat reflexům, protože by se do mléka dostaly bubliny. Po vypnutí zkotrolujeme mléko a pokud má v sobě bublinky musíme několikrát silou udeřit džbánkem o stůl a bublinky zmizí (pokud je mléko správně ušlehané). Než mléko nalijeme do připraveného espressa musíme jím kroužit ve džbánku aby se nám spojila pěna a mléko dohromady, čím více kroužíme, tím je mléko zářivější. Než začneme nalévat je dobré část mléka přelít do malého džbánku, opět kroužit dokud mléko není zářivé a krémové a můžeme nalévat.
V Austrálii jsou tři základní kávy s mlékem a to capuccino, latté a flat white. Pokud děláme najednou více káv z jednoho mléka, je třeba začít capuccinem, které má nejvíc pěny (1/3 pěna, 1/3 mléko, 1/3 espresso) a pěna by měla přesahovat okraj hrnku. Druhé je latté, kde by měla být pěna jeden centimetr, maximálně dva, a zbytek mléko, pěna je v jedné rovině s okrajem (sklenice, ve které se latte podává). Poslední je flat white, kde je pouze 5 mm pěny a zbytek mléko, pěna by měla dosahovat těsně pod okraj hrnku. Množství mléka a pěny je důležité zejména pro servírováni, pokud nalijete latte nebo flat white příliš plné, je velká pravděpodobnost, že se cestou ke stolu vylijí, u capuccina tento problém není, pokud máte dostatek pěny, nehýbe se tolik.
Tak a nakonec přidávám složení jednotlivých káv, v angličtině:
Lenďa
Žádné komentáře:
Okomentovat