úterý 24. června 2014

Chtěla bych být baristkou....

Ahoj všichni,

zdravím ze Sydney. Od posledního přispěvku proběhlo poměrně hodně změn, a z mé strany to bylo zejména hledání práce v kavárně. Od coffee kurzu mě lákala práce baristy, jelikož jsem si to zamilovala a v Sydney je obrovská poptávka po baristech. Takže, jakmile jsme přijeli zpět do Sydney, předělala jsem si životopis (už asi po patnácté) a pustili jsem se do dalšího lovu práce.

Každý den jsem sledovala gumtree (náš oblíbený inzertní portál, kde jsme sehnali všechno od bydlení po práci) a jakmile se tam objevila nová reklama na baristu, hned jsem vkládala předepsaný text a přikládala životopis a odesílala. Většinou reklama vypadala asi takto:

Hledáme baristu - minimálně 3 roky praxe, bezchybné latte art, práce 7 dní v týdnu...

Takže ne uplně můj popis, a nehledala jsem práci na 60 hodin týdně, ale i přesto jsem na poptávku v okolí našeho domu odpovídala a téměř na všechny moje emaily mi přišla odpověď, ať přijdu na trial ten den nebo druhý den ráno. Tímto stylem jsem hledala práci necelé dva týdny a chodila jsem na jeden trial za druhým.

První trial jsem měla už dva dny po návratu do Sydney a shodou okolností jsem dělala trial u slovenky Lenky, ale musím říct, že se mi trial moc nelíbil a kafe mi nechutnalo ani trochu, přišlo mi, že ho připravují dost nekvalitně a nakonec se mi ulevilo, když mi napsala, že vzali někoho jiného.

Další trialy mě čekaly týden po příletu, jeden v Randwicku, kousek od našeho bydlení, ale barista byl číňan, což bohužel nevěstí nic dobrého ohledně platu, když jsem se ho zeptala na plat, asi jsem se totálně odepsala a po jeho odpovědi, že to bude asi 15 dolarů na hodinu, utíkala jsem odtamtud mílovými kroky. Ještě musím dodat, že trial trval asi 2 minuty, řekli mi, abych udělala dvě latte a pak jsem šla. Hodně mi to připomínalo burgercrave a ani jsem neočekávala, že mi zavolají.

Na úterý jsem měla naplánované dva trialy a v 5 ráno mě vzbudil telefonát, že jim onemocněl barista, jestli bych nemohla přijít. Tak jsem na 7 dorazila a k mému překvapení to byla krásná čistá kavárna (Café Randwick) a byla jsem tam na trialu dvě hodiny, hrozně se mi tam líbilo, tak jsem doufala, že se ozvou. Ten den jsem měla ještě jeden trial, v další malé krásné kavárně(TopHat), ale ten trial probíhal spíš formou pohovoru, bavila jsem se s majitelem a majitelkou kavárny, oba byli moc příjemní a řekli mi, že hledají někoho, kdo je ochoten zapomenout všechno, co jako barista dělal a naučit se to jejich způsobem, což mě lehce zaskočilo, ale na druhou stranu i potěšilo, že nehledají člověka s pětiletou praxí a perfektním latte art. Na obou trialech mi řekli, že se mi druhý den ozvou.

Ve středu jsem měla trial v dalším příšerném podniku, jmenovalo se to The Tea Salon. Byla to kavárna uprostřed nákupního centra s růžovo-bílou výzdobou a růžovými porcelánovými hrnky. Celé to vypadalo jako z domečku pro panenky, přišla jsem a manažerka se mnou dělala pohovor skoro 30 minut ptala se na všechny mé předchozí zaměstnavatele, chtěla kontakt na veškerá místa, kde jsem kdy pracovala a ptala se mě, proč jsem v té a té práci skoněila.. pak mě dovedla do něčeho jako kuchyň, kde se vedle kávovaru fritovaly hranolky a řekla ať jim udělám tři základní kávy: latte, capuccino a flat white. Potom jsme se rozloučily a já opět prchala mílovými kroky pryč.
Celý den jsem čekala odpověď ze dvou krásných kaváren, ale nakonec mi přišla jenom jedna odpověď a to negativní z Café Randwick.

Ve čtvrtek jsem měla v 8 ráno trial v kavárně, ale na servírku, ale moc se mi tam nelíbilo a daleko víc jsem chtěla pracovat jako barista. Ten den jsem pracovala v bistru na univezitě a pak mě čekaly ještě dva trialy. Takže jsem dojela do centra a přišla do první z kaváren, kde jsem poprvé viděla parní trysku, která se ovládá pedálem na zemi, což mě lehce zaskočilo a hlavně, poté, co mělo mléko ideální teplotu, nevěděla jsem, jak trysku vypnout a dopadlo to tragicky. Se spáleným mlékem člověk moc parády neudělá, takže se mi latte art nepovedlo a hned mi řekli, že potřebují baristu, který má 100% perfektní latte art na každém kafi. Pak jsem šla na můj poslední trial, do kavárny v centru Sydney, kde pracoval číňan a číňanka a mě bylo jasné, kam to celé směřuje. Přišla jsem tam a chtěli po mě, ať našlehám sojové mléko a předvedu jim latte art, což je daleko těžší než s normálním mlékem a když se k tomu přidal nikdy nevyzkoušený kávovar, nemohlo to dopadnout dobře. Takže jsem odešla i odtamtud naštaná a skleslá. Nikdo se mi neozýval a čekal mě další trial v pátek sice v krásném místě, ale hodinu od našeho bydlení, což není pro práci baristy (start okolo 6 hodin ráno) úplně ideální.

K mému obrovskému překvapení mi ten večer napsali z TopHat, krásná maličká kavárna cca 1,5 km od domu, že by chtěli, abych přišla na druhý trial, aby vyzkoušeli, jak se učím a jak jsem schopná pracovat v uspěchané kavárně. A místo slibované hodiny na trialu jsem tam strávila 3 hodiny a práci dostala :)

Všechno dobře dopadlo, teď mě zaučují a mě to strašně baví, učím se poznávat rozdíly mezi kávou z různých zemí, latte art a od příštího týdne (když mi to půjde dobře) ze mě bude head barista každé pondělí. Opravdu jsem nadšená a všichni, co tam pracují jsou spokojení, což mě taky motivuje. Toto pondělí jsme já a druhý nový barista měli trénink a test a dělali jsme ochutnávku kávy a nikdy bych neřekla, jaká je to věda.

Ještě chci dodat, že nejsem xenofobní, ale zkrátka po zkušenostech s hledáním práce vím, že kde pracují pouze asiati, tam zaprvé evropany nechtějí a zadruhé asiati jsou známí tím, že jsou ochotní pracovat za daleko nižší než minimální mzdu a tím celkově snižují platy lidí, kteří pracují v pohostinství ve velké části Sydney.

Po prvním týdnu v práci mi majitel kavárny napsal v emailu:
Well done for this week! We know it can be stressful and it takes a hard toll on your body, just know we are very happy with your progress so far.
Dobrá práce tento týden! Víme, že ta práce může být stresující a fyzicky náročná, ale chceme abys věděla, že jsme moc spokojení s tvým pracovním pokrokem.

Myslím si, že každý zaměstanec by měl čas od času něco podobného slyšet, protože je to hodně motivační.

Mějte se krásně a užívejte si teplíčka, my si nakoupili zimní čepice, rukavice a nahřívací lahev a čekáme, až ta zima skončí :)

Lenďa












Žádné komentáře:

Okomentovat